Rychlá rota opět v akci

Minulý rok jsme končili poměrně brzy. Naplánované akce postupně rušil déšť a tak jsme neodjeli ani tradiční závěrečnou jízdu za parním vlakem do Kolešovic. A pak přišla zima. Po mnoha letech je to správná zima se sněhem a mrazem. Bohužel nám tak brání i v ojedinělých vyjížďkách a začínají se projevovat abstinenční příznaky. Pro zachování duševního zdraví se RR rozhodla vyrazit do akce, zimě navzdory.

Akce dostala krycí název „Anděl na horách“. Ze sklepů jsme vytáhli staré jasanky, vyhnali červotoče, oprášily skluznice, napružili pružinu vázání Massag. Přípravu není radno podcenit. Na Chomutovsku se zvýšila spotřeba včelího vosku a v domácnostech záhadně mizely zásoby vánočních svíček. Také žehličky prý drhly a divně voněly.

Na zahradách se začaly objevovat stopy po testovacích jízdách. Já vyrazil až na Třetí mlýn. Kdyby se přihodila nějaká blamáž, tak aby bylo co nejméně svědků. Roman pro jistotu nedělal testovací jízdu vůbec. Zaprvé je na to zvyklý z jízd na motocyklu, a zadruhé se bál, aby se mu něco předčasně neutrhlo. Jak prozíravé!

V neděli 28.1. 2017 dopoledne vytahujeme své ski, přesněji praski, na Lesné. Ještě včera zde byla neproniknutelná mlha, ale dnes máme nad hlavou modré nebe a všude kolem mraky bílého prašanu. A pod námi v údolí šedé moře smogu. Nádhera. Opatrně zkoušíme první nesmělé krůčky v opravdových horách. Praská mi poutko na hůlkách. Rychle jej svazuji, aby stejně rychle prasklo hned vedle. Roman měl pravdu, neměl jsem ho vyčerpávat zkušební jízdou.

Postupně se řadíme k odjezdu a Pavlík dělá poslední hromadnou fotografii pro případné pozůstalé. Výprava v pořadí, Roman, Martin, Jarda, Jitka, Radek a Tomáš, vyráží směrem na sever. Samozřejmě nikoliv živelně, ale na pokyn Tomášovi trumpetky, původně určené k signalizaci v případě mlhy.

V souladu s tradicí, snad všech našich výprav, hlásí po 200 m Roman první defekt. To je to vypuštění zkušební jízdy! Tomáš odtroubil první z mnoha přestávek a Roman bleskurychle nahradil přetržený řemínek provázkem. Vyrážíme dále. Obavy z prvního mírného sjezdu se ukázaly jako liché. Důmyslná struktura skluznice udržuje konstantní rychlost plže. Romana jsme museli z kopce dokonce stáhnout.

Pod vlivem adrenalinu se někteří nechali strhnout k závodnímu tempu. To způsobí Jardovu slabost v kolenou a chvíli se ve sněhu zmítá jako vyvržený vorvaň. Sotva opět nabereme rychlost, hlásí Roman druhý defekt. Zatímco tahá z batohu další klubko provázku, využívají projíždějící běžkaři naši zastávku k fotografování. Na takové exoty totiž hned tak nenarazí.

Opět nabíráme rytmus a rychlost. Technika je vychytaná a tak v jedné klidné odbočce provádíme umělecké fotografování do rodinného alba. Skoro bych řekl, že to zabírá většinu času naší sněžné pouti. Cesta se začíná pomalu stáčet zpět k Lesné. V plné rychlosti vybíráme několik prudkých zatáček a také do sjezdů se vrháme již naprosto bez zábran (viz. video).

Pod závěrečným stoupáním děláme poslední zastávku. Musíme se občerstvit a nabrat síly k závěrečnému finiši. Neradi bychom něco podcenili, síly je potřeba rozvrhnout na celý 4 km okruh. Cestou opět bavíme projíždějící lyžaře, kteří nám závidí naše dokonalé ski i propracovanou techniku klasického lyžování.

Pro pobavení diváků předvede Tomáš v cíli ještě jednoho vorvaně a jdeme na oběd. Jsme poněkud rozpolceni. Hospoda je k naší potěše poloprázdná, bohužel si není kam sednout, neboť všude již sedí cedulky „reserve“. Vymakaný to systém. Na pokraji smrti hladem obsazujeme tedy jakousi předsíň a očekáváme příchod svíčkové, guláše a výpečků. Čekání vyplní Roman vyhlášením nejlepšího lyžníka 1. ročníku akce Anděl na horách. Cenu pro tento rok získává Jitka, jediná žena výpravy. Plni nadšení z povedené akce musíme konstatovat, že vedle jízdy na motocyklu, se lyžunk stal naší druhou přirozeností. Tím Rychlá rota rozšířila své působení i na zimní období. Lyžunku zdar!