Rok pevností 2016

Kluci z Muzea čs. opevnění z let 1936 – 1938 „Na Kočičáku“ uspořádali 17. a 18. září 2016 oslavu 80 let od výstavby pevností na Chomutovsku. A když je to tak pěkně kulaté výročí, tak to musí být velké. Plány a příprava velké byly, ale pak je tady ještě síla, která je mnohem větší. Přírodě prostě neporučíš.

Mám tyto akce rád, protože je to příjemná změna od ryze veteránských auto-moto srazů. Když nám kočičáci nabídli účast, rád jsem kývl. A kývli jsme tři. Já, jako „zpravodaj Českého slova“ na svém motocyklu ČZ, David, jako „příslušník finanční stráže“ na svém motocyklu Standard a Katka, jako „civilní obyvatelstvo“ a ozdoba RR. Když jsem viděl předpověď počasí, začal jsem přemýšlet o výměně pneumatik za nějaký drsnější vzorek. Jestli bylo několik týdnu sucho jako na poušti, tak tento víkend sliboval řádný průplach. Pneumatiky jsem vyměnit nestihl (navíc je to spousta práce), ale vše kožené dostalo řádnou dávku impregnace všeho druhu. Konečně jsem se zbavil všech zbytků.

Ráno jsem nespouštěl oči z meteo radaru. A nebyl to optimistický pohled. Přesto se mi povedlo vyčíhnout vhodný okamžik a suchý dojet na Kočičák. A od té doby se dá počasí popsat slovy klasika: „Chčije a chčije.“ Přesto se akce pomalu rozjíždí. Jednotky Stráže obrany státu a čs. armády obsadily většinu řopíků v okolí, dorazilo četnictvo, finanční stráž, dělníci v plném nasazení stavěli pod dozorem další opevnění, kuchaři roztápěli pod kotlem. A občas se k nám zaběhla i německá armáda, či si pro výprask došli uřvaní henleinovci. A co bylo největší překvapení, dorazili i návštěvníci.

Dlouho jsme nenašli odvahu vyrazit na motorce a „vyvíjet činnost“. Když přece jen na chvíli déšť polevil, nastartovali jsme stroje a vyrazili na vyjížďku. V tu chvíli začal ceďák, že jsem to měl za chvíli až v trenýrkách. A to se opakovalo ještě několikrát. Neprší, startujeme, prší. Neprší, startujeme, prší. Až na nás někteří začali při startování křičet, ať to okamžitě chcípneme, že už toho deště mají dost. Nutno přiznat, že se kluci snažili udržet program podle plánu. Návštěvníci tak prošli za výkladu průvodce stezku podél opevnění. Cesta byla zpestřena událostmi, které se v roce 1938 na hranicích mohli odehrávat. V cíli pak viděli dobývání řopíku německou armádou. Naštěstí se ji vždy podařilo odrazit a tak prohlídky mohli pokračovat.

Odpoledne byl déšť tak hustý, že i guláš byl řídký. Mohla to být parádní akce, ale veškeré úsilí kočičáků tentokrát srážela nadbytečná vlhkost. A protože předpověď na neděli byla stejně pesimistická, byla akce zrušena. Od pondělka samozřejmě nespadla mnoho dní ani kapka. Jednu kladnou věc jsem přece jen našel. Už dlouho jsem neměl tak pěkně vyšponovanou koženou brašnu na motorce.