VI. Chebská veterán rallye
Jestli se nepletu, tak od prvního ročníku jsme ještě nechyběli. Letos jsme se u Chebu trochu zamotali a Tomáš dorazil jako první. Organizátoři se nejdříve divili, že je z Chomutova tak slabá účast, ale za chvíli jsme doplnili reprezentační družstvo na plný počet osmi strojů.
Začínáme tradičně snídaní. Párečky, sekačka, různé druhy buchet, káva, čaj, posezení na terase, slunce, pohoda. To je to, proč sem rádi jezdíme. Pak očíhneme, kdo s čím dorazil, co je nového, kdo naopak nepřijel. Je dobré, že se pořád najdou majitelé těch echt starých veteránů, co přijedou. Jen je škoda, že se dají spočítat na prstech jedné ruky.
A pak vyrážíme na výlet okolo Chebu. Pěkně podle šipek, silničkami téměř bez provozu, kličkujeme loukami, lesy, kocháme se. Projíždíme vesničky s typickými hrázděnými domy. Cestou také nějaký ten úkol, změřit, odhadnout, spočítat, trefit, vzpomenout si. Nejsem zrovna soutěživý typ, ale aspoň je cestou prča. Letošní trasa patřila k těm nejhezčím, které jsme v Chebu zažili. A to je to, proč sem rádi jezdíme.
Zatímco jsem loni chválil volný přejezd z chebského náměstí, nyní to organizátoři dovedli k dokonalosti a obědu na náměstí se zcela vyhnuli. Kuře a guláš nám servírovali v místě startu – v Hájích. Možná trochu škoda, že na náměstí nebude výstava pro lidi, ale určitě k tomu byl nějaký důvod. Pro nás to bylo rozhodně příjemnější a pohodovější. A to je to, proč sem rádi jezdíme.
Po obědě si dáme malého šlofíka a nastane čas vyhlašování snad každého nej, které vás napadne. Každý účastník je také obdarován velkým koláčem, takže u nás doma se tento víkend žádná buchta nepeče. A to je to, proč sem rádi jezdíme.
Cestu domů si ještě zpestříme jízdou z Karlových Varů okolo Ohře přes Kyselku. Je to vždycky taková relaxační cesta po tom dálničním upalování. A protože dbáme na pravidelnou stravu, zastavujeme na večeři ve Vojkovicích. Akci zapijeme Kofolou, protože když ji miluješ ... A poslední důležitá zpráva. Pat a Mat jsou opět na svých místech. Ale to není důvod, proč sem rádi jezdíme.
Za RR sepsal Martin Jiřiště
Jeli: Tomáš, Martin, Jitka, Jarda, Katka, Radek, Roman, Pavel
Trasa: Asi 280 km
