Memoriál Pavla Vitnera 23.5.2015

Přestože se název akce (chvályhodně) změnil, Roťácí stále jezdí „Krásné údolí“. Již tradičně se uskupení RR rozdělilo na dvě nezávislé složky. Čistě pro přehlednost jsem „mojí“ skupinu označil jako skupinu A - jež čítala: (teď zase začnou ty naše úchylárny) Mě se Standou, Šíra s Borisem, Romana s Messerschmittem, Marťana s Léňou na jejich kývačce a Raduze na Péráku. Tito členové se vypravili v pátek po čtvrté hodině odpolední od Povodí Ohře.

2015 krasne udoli 6 small
Ovšem nebyl do ledajaký odjezd – letos všichni sršeli vtipem a dobrou náladou, neb počasí bylo při této akci netradičně slunné a hřejivé. Cesta na Vary ubíhala klidně a pohodově. Nikdo se nikam nehnal a užíval si krajinu podél řeky Ohře. Tu a tam jsme zastavili na pokec u benzinové stanice, protože na těch 90km do Krásného údolí jsme měli času až Aš.

2015 krasne udoli 1 small
Páteční idylku nepatrně narušil Raduz, sotva vjev do Varů prohlásil: „Neřadím!“ a odklidil se na odbočku k Lidlu – následován zbytkem skupiny A. Skutečně. Po tom, co si každý Roťák zahýbal řadičkou, bylo nepochybné, že Pérák – neřád – neřadí. Klasika. Něco bude s vidličkou řazení. Hned vedle nás byl krásný travnatý pás, od obrubníku nepatrně do svahu. Takže Pérák na bok, páky dolu, víka dolu a již byl problém objeven. Kolík, jež se má v „kalhotkách“ volně pohyboval, zaujmul statickou polohu uprostřed pole svého působení a tudíž nemohl dále řadit. Rozpohybovat se nám ho skrze startovací segment nepovedlo. Táákže, spojka dolu, segment dolu, kolíbka poloautomatu dolu, řadící hřídelka ven. Kolík tam byl záhadně sevřen. Problém byl odstraněn šroubovákem vymezením akorátní vůle.

2015 krasne udoli 2 small
Postupně z Raduzových očí opadl pocit bezmoci a beznaděje a již se za pomoci zvedlého adrenalinu chopil skládání té mrtvé kachny, v níž měl každý zarytou alespoň jednu ruku.

(pozn. redakce: KACHNA či MRTVÁ KACHNA je výraz pro motor, jež přestal projevovat známky funkčnosti. Pokud je potřeba sundat spojkové víko bez vycmrndání převodového oleje pomůže výraz KACHNA NA BOKU, což byl právě náš případ)

2015 krasne udoli 3 small
Netrvalo dlouho a z kachny byl zase provozuschopný stroj. V průběhu opravy jsme si všichni užili tolik ironických a sarkastických poznámek, že jsme museli rychle pádit směr Krásné údolí, abychom tu hodinku trochu dohnali. (beztak to Raduz určitě udělal schválně, abychom si udělali tu správnou žízeň na pivo :) ) Další zklamání přišlo ještě ve Varech. Na Standovi se mi povolilo zrcátko. Stavíme na stinném plácku. Dotahuji. A. Zrada. Matky jsou dotažené. Tyčka zrcátka se mi zlomila přesně v polovině jedné z matic. :D

Do cílové stanice jsme přijeli po osmé hodině večerní, kde nás již vyčkával David na Céčku. Který musel vyrážet později kvůli zaměstnání. Zaparkovali jsme své stroje, odložili bagážž – tedy – někdo bagáž, někdo decentní batůžek a vyrazili jsme schladit vánkem a sluncem ošlehané obličeje do restauračního zařízení v dědině. Dokonce na nás zbylo i několik pokrmů z odpoledního menu. Potěšilo nás cokoliv. Především poté tradiční přítomnost dvou z pořadatelů, s nimiž jsme notně pohovořili.

2015 krasne udoli 4 small
Do sobotního rána se vstávalo s úsměvem, neboť sluncem zalitý dvorek s motocykly v nás vzbuzoval představu příjemně prožitého dne. A bylo tomu tak. Po vydatné snídani a pokecu s paní domácí, jsme vyrazili na fotbalové hřiště za vsí, kde na nás již čekala druhá skupina RR – skupina B. Tato měla pouze jednoho člena – Martina na Bábě. Martin se totiž zdráhá ubytování mimo domov, pokud to není bezpodmínečně nutné. Proto raději těch 90km dojel v ranních hodinách. A potěšil nás, že se nebál a vyrazil doplnit naše řady. Jen ta ranní SMS ve smyslu: „Je tu hezky a vyrážím, bohužel.“ Tedy pane řídící! :)

2015 krasne udoli 5 small
Pak už to šlo jako na drátku. Cesta báječnou krajinou. Výborný oběd v Radošově. Pohodový relax na trávníku mezi veterány. Návrat na hřiště. Vyhlášení. A cesta domů, do Chomutova, do garáží. To už jsme jeli všichni Roťáci pohromadě. Po cestě proběhlo několik oddychových přestávek a myslím, že večer všichni padli za vlast, neboť jízda na (předválečném) motocyklu sice dodává sil duševních, leč fyzických sil ubírá.

Moudro na závěr: Každá vážnější závada se stane vždy po cestě tam.

Zážitky a poznatky, jež jsem nezaznamenal, nechť jsou dopsány do komentářů.

Najeto něco mezi 260-280km, dle skupiny.

Za RR David Prchal

Další informace