Typy veteránistů

Zdravím všechny příznivce historického dění,
právě Vám - jež jste z oboru - určeno jest následující psaní. Jedná se o stručný přehled toho, jací můžeme být z pohledu renovace a provozování našich historických automobilů či motocyklů. Předem upozorňuji, že má jíti o text braný s nadhledem a nikoliv jako zdroj šarvátek a vyměňování si názorů. Pevně věřím, že se alespoň pár lidí v tomto článku najde, tak jako já jsem se zde našel.

2015-veteranista-davis-fled
Dle stylu renovace:

Skládač

Veteránisté jsou lovci a skládači. Pravda. Někteří jsou spíše pouze skládači. Zpravidla koupí stroj ve slušném stavu, kt. následně rozeberou nebo mají naprosté torzo především poválečného stroje, zasednou k internetu a brouzdají napříč e-shopy prodávající stoprocentně české a originální skladové zásoby (rozuměj naprosto výborné turecké náhražky indických replik). Věci mající slušný původní chrom honem naházejí do inzerce, protože chromaři neví, co si za svou práci říci a rozhodně nebudou platit za nový chrom, když můžou koupit již nachromovanou zmíněnou repliku. Následně zjistí, že jimi zakoupené komponenty nejsou navzájem kompatibilní! Zrada. Náhle se začnou na diskusních serverech množit dotazy ohledně montáže té a té repliky. Story se začne vyvíjet tak, že skládač buď musí zakoupené věci přizpůsobit ku potřebě (na to je vhodná celá zámečnická dílna) nebo nakoupí zpět „své“ originální díly (za dvojnásobnou cenu) a nechá je nově nachromovat.

Skládač zásadně nezasahuje do „plechařiny“ stroje. Veškeré díly určené k laku opatrně a v gumových rukavičkách předá firmě, která vše udělá od A až do Z.

Pojmenování „skládač“ je trochu matoucí. Dotyčný si například motor neskládá, pouze vkládá zrepasovaný motor do rámu. Taktéž nevyplétá a necentruje kola, ale vycentrovaná a obutá kola montuje do vidlic.

Všechny výše zmíněné operace společně s cenou si skládač poznamenává do bločku. Při prodeji stroje tyto položky sečte a potom takovou krásně zrenovovanou kývačku prodává „pouze“ za 90 tisíc korun českých (a to nepočítá vlastní práci!)

Shromažďovatel

Obvykle disponuje velkou skladovací plochou, ale nemusí to být pravidlo, protože kdo chce shromažďovat, místo si vždy najde. Shromažďuje se vše, co přijde pod ruku a především to je za dobrý peníz. Začíná to v menším regálu, kde vedle starých plechovek od oleje stojí motor to předválečného motocyklu, přitažený ze sběrny druhotných surovin. O regál stojí opřené dámské kolo s falcáky a bez štítku. V prostoru před regálem je zaparkováno 6 motocyklů ve stavu „stačí zprovoznit“. Tedy, dva stroje nemají motor, u dvou chybí přední kolo a dva jsou rozebrané v krabici, ale kompletní rozebrané synkem sousedovic strýce před 20ti lety. No, neberte to, když to bylo za flašku rumu.

Mám pokračovat v popisu? Myslím, že nemusím. :)

Sběratel

Poučený shromažďovatel. Sběratel má jasně stanovené hranice sbírky. Nepořizuje si artefakty, které se do jeho sbírky nehodí a neváhá prohnat svůj bankovní účet v případě, že narazí na nějakou sběratelskou raritu. Nadšený a bohatý sběratel po čase otevře své skromné muzeum a šokuje okolí: „Kde sakra ten podivín sebral dva Rumpály v původní stavu?!“ Pokud má nějaký známý své muzeum, stává se jeho návštěva určitou tradicí. Sbírka kompletní produkce určité produkce je přece zajímavá, i když ji vidíme potřetí, počtvrté, ba i po páté. :)

Ortodoxní veteránista

Tento typ veteránisty si zpravidla zakládá na principu odsuzování odlišného názoru. Jeho názor je vždy pravdivý a nikdy nepřijme stanovisko druhé strany. Na druhou stranu bývá ve svém oboru dosti precizní, zodpovědný a není mu co vytknout.

Uvedu příklad: „Pokud motocykl nemá řemen a odpařovací karburátor – není to žádný veterán.“

„Jakpak by to mohl být veterán?! Vždyť na tom táta jezdil do práce, když jsem se narodil.“ (říká osoba narozená v roce 1934)

„Automobil, kterej nemá aspoň 50 let a byl vyrobenej ve více jak 100 kusech, to není žádnej veterán.“

„Jéžiš, ty máš Péráka komunistu?! Radši to hoď ze skály a kup si Janečka.“

„Do benzínu liju zásadně olej Gargoyle Mobiloel BB, vždyť je jako jedinej doporučenej v příručce.“

Theoretik

Člen veteránského klubu či jakéhokoliv jiného podobného sdružení. Za celý svůj život nevlastnil žádný dopravní prostředek (natož historický), ale má přečtenou veškerou dostupnou literaturu včetně technických postupů z výroby. Dobu, kdy byl stroj běžně používán, sice pamatuje, ale proseděl ji v knihovně zkoumáním starých dokumentů.

Věčný renovátor

Vlastní několik veteránů před renovací, ale s renovací čeká, až bude mít řidičák, až dodělá školu, až se ožení, až bude mít lepší práci, až našetří dost peněz, až bude mít víc času, až se mu narodí potomek, až se rozvede, až se mu narodí první vnouče, až bude v důchodu, až bude na smrtelné posteli. Všechny tyto veterány se nakonec bez sáhnutí stanou součástí dědického řízení.

Stříbřenkář

Klasika. Motorka v původním stavu vytažená z vlhké stodoly. Z půlky výfuku oloupaný chrom – nevadí - doštětečkuje se to stříbřenkou. Nádrž bouchlá a odřená, jak to tenkrát děda nevybral u rybníka – nevadí – doštětečkuje se to tou barvou, co zbyla z natírání okapů. Sedlo rozpárané ve švech – nevadí – to ještě 3 sezóny vydrží. Zadní lampička svítí jak bludička – nevadí – v noci s tím jezdit nebudu. Pláště jsou už 30 let nové, tak proč je měnit. Koženou bundu nevlastním, ale vaťák od táty a brýle na svařování taky poslouží.

Patinář

Pozor, neplést si Patináře se Stříbřenkářem! Patinář je člověk, který má to štěstí, že stroj vytáhl se suché stodoly, kam ho děda za války pečlivě uschoval. Takový nález nepotřebuje žádné velké krášlení a stačí ho zakonzervovat a autentický stav zachovat ho bez velkých zásahů pro další generace, v co nejlepším případě v plně pojízdném stavu. Zásadně se nepoužívají repliky, ale původní použité originální díly, aby nebyl narušen celkový dojem.

Leštič

Naprostý opak Stříbřenkáře. Leštič vyleští veškeré hliníkové díly do vysokého lesku. Taktéž lak projde leštícím procesem, a aby toho nebylo málo, když už posílá věci na chrom, přidá mezi ně i pár drobností navíc. Protože čím víc „zrcadlo“ tím víc veterán. Po každém příjezdu vypucuje veškeré nečistoty rychle přístupným hadříkem pohotovostně připraveným pod sedlem. Třeba pár mušek, nalepených hlavičkou na světlometu nebo kapky oleje od řetězu na zadním ráfku – no brrrr, to je humus. Přímo noční můrou se stane vyjížďka v dešti. Víte vůbec, jaký to udělá příšerný mapy?!

Extrémní případy mění před výjezdem starý vzduch v pneumatikách za čerstvý.

Produktem leštiče je samozřejmě leštěnka, velice oblíbená na soutěžích elegance.

Aukrař

Markantní většina veteránistů má absolutní přehled o tom, na jakém inzertním webu se co prodává, jak je to tam dlouho, v kolik končí ta daná aukce a především za kolik se to či ono prodalo.

Zakázkář

Jednoduše. Jsou lidé, kteří nejsou manuálně zruční, ale rádi by patřili mezi veteránisty a užívali si sezónu s nějakým pěkným veteránem. Stačí proto mít buď obětavého kamaráda, který vám nějaký ten kousek zrenovuje a nebo mít něco našetřeno a tuto činnosti přenechat renomované firmě.

Malým negativem může být fakt, že k takovému stroji nezískáte takový vztah, jako kdyby vám prošel každý šroubek několikrát rukama.

Puntičkář

…ten prostě musí mít všechno pintlich. Zakládá si na originálních dílech, veškeré součásti odpovídají dílenské příručce. Barva je přesně namíchána dle původního vzorku. Sedadlo či tapecírunk se nesní lišit od originálu. Taková renovace většinou není odbytá za pár měsíců, ale trvá i několik let. Na výsledku je vidět dobře odvedená práce, ať už se jedná o předválečnou motorku nebo o automobil ze 70. let.

Dle provozování stroje:

Rosnička

Osoba užívající motocykl neb automobil jedině a pouze pokud venkovní parametry atmosféry kolísají kolem průměrných hodnot. Zpravidla mají přehled o počasí již týdny před plánovaným výjezdem a svými předpověďmi ovlivňují i ostatní zúčastněné. Na začátku a na konci sesóny je pro Rosničku příliš nízká teplota s velkou pravděpodobností srážek. Také letní parno nedělá posádce ani stroji zrovna nejlépe. Pokud tedy Rosnička někam vyrazí, važte si toho!

Pozér

Klasika. „S veteránem dneska jezdí každej, tak proč bych nemohl i já?!“ To, že ke starým časům dotyčný nemá žádný vztah je vedlejší. Pozeři si pořizují nejčastěji málo vídané a exkluzivní značky, protože to jsou nejlépe uložené peníze. Na srazu se rozhodně nesnaží zapadnout mezi ostatní. Ale snaží se, aby je bylo vidět. Nedej bože, když se se strojem něco stane, to pak neví, kam sáhnout a raději domů dojede soukromou odtahovkou.

Srdcař

Pravý opak pozéra. Zpravidla řadový občan vášnivě zažraný do svého daného období. Pro dokončení detailně prováděné renovace by klidně prodal i svou manželku. Po zrenovování, pří jízdě by si nedovolil v stroj usednout v jakémkoliv oděvu, jež by nesouhlasil s datem výroby a bral by to jako těžký hřích.  Taktéž veškeré doplňky musí odpovídat. Dobový tisk, doklady, hodinky, obecný historický přehled. Pokud fotografuje, tak jedině s fotoaparátem dané doby a bez rušivých elementů moderní doby, ať už je výsledná fotografie sebemenší a nevýrazná. Až přímo tvrdohlavě odmítá zásahy moderními možnostmi. Ke stroji má silný citový vztah.

Sváteční jezdec

Z klasického motorismu znají všichni. Důchodec, slamák na hlavě, plato vajec na zadním okně. Podobně to vypadá mezi veteránisty. Sváteční řidič většinou vynechá veškeré zahájení sezóny a technické triviální závady překvapeně objevuje až na dvou/třech vyjížďkách, které se rozhodne v sezóně absolvovat.

Provozka

Řidič, který má sice více strojů, ale jezdí zásadně na jednom svém oblíbeném, jež je kdykoliv provozuschopný, jak se říká kopnout a jet. Ostatní motocykly Provozka renovuje pro svou radost a pro radost oka, protože je má vystavené na čestném místě vedle rodinného krbu. Analogicky je Provozka i velice dobrý mechanik, protože technický stav jeho stroje má vždy na výbornou a s opravami nečeká na někdy, ale provádí je okamžitě.

Dojížďák

Takový jedinec vždy dojede nádrž do sucha a tankuje zásadně, až když musí k pumpě tlačit. Přepínání na rezervu pro něj neznamená impulz k tankování, ale naprosto přesně bude vědět, že za 40km bude tlačit. Dojížďák není ve skupině moc oblíbený, protože jeho tankování není záležitostí jedince, ale celé skupiny. Řídí se heslem: „Vždycky se najde někdo, kdo má plnou.“ Řidič s nejplnější nádrží je většinou nucen svůj výčep otevřít.

Jawař

Pro moderního motocyklistu je Jawař kdokoliv, kdo sedlá stroj poválečné, ať již socialistické československé výroby či výroby sousedních států s kubaturou nepřesahující 350ccm. Takový motocykl je zpravidla jediný stroj v Jawařově garáži a jezdí na něm kamkoliv a kdykoliv.

Odložený batůžek

S největší jistotou se jedná o drahou polovičku, která je vyhoštěna na druhý – méně důležitý – motocykl, pod záminkou, že jízda za řídítky je něco tak báječného, že na tandem v životě už nebude chtít zasednouti. (všem je doufám jasné, že hlavním důvodem je fakt, že motocykl je konstruován pro jednu osobu a už je dále nepřípustné sedlati stroj ve dvou.) Takový odložený batůžek se ovšem pro jízdu i přes prvotní odpor nadchne a stane se z něj plnohodnotný řidič.

Sběrač trofejí

I mezi veteránisty jsou lidé, kteří rádi vyhrávají, pročež nepočítají jízdu historickým strojem na kilometry ujeté malebnou scenérií zapadlých vísek a na rozdíl od toho všem popisují, jaký pohár kde a jak vyhráli. A kam ho doma umístily. Současně vyjmenují, kdo s nimi na stupních vítězů byl a jestli si tu cenu zasloužil. Sběrači pohárů ze srazů odjíždějí neprodleně po zjištění, že žádnou výhru nedostanou.

Dědova garáž

Konečně něco vyloženě pro automobilisty. Věková skupina mezi 20-30 lety, mající chuť zařadit se mezi veteránisty, ale mající omezené možnosti často sáhne do dědovy garáže, kde často stojí odložená Škoda 110 s najetými 25 000km, mající servisní knížku s vyřízenou administrativou. Dědova garáž rozhodně není nic negativního, mladíci si umí tohle retro vychutnat a vychytanými doplňky často strčí do kapsy nejednoho předválkáře. Málo kdy jezdí pouze s jedním vozem, ale společně s kamarády dorazí na sraz či vyjížďku minimálně ve třech, čtyřech vozech, protože každý z této věkové kategorie má dědu s garáží.

Kochací jezdec x ladič

Zde je dost těžké určit percentuálně zastoupení, ale řekněme, že většina veteránistů patří mezi řidiče, rádo se kochající míjenou krajinou. Poslouchají šepot květin u cesty, tu kolem nich proletí včelka nebo motýl nebo se vzájemně pozdraví s traktoristou orající svoje políčko u lesa. Ručka rychloměru se rozvážně pohybuje v první polovině rychlostního spektra. Řidič se lehce pohupuje v sedle dle rytmu silnice.

Ta zbylá část veteránistů patří mezi ladiče. Ručka tachometru splašeně lítá v druhé polovině ciferníku, ruka sevřením ždímajíc plynovou rukojeť (či těžká noha na plynu) se snaží z motoru dostat každého oslíka nad rámec mezních otáček. Vložka válce si už sotva pamatuje své původní vrtání, je převrtaná na nejvyšší možný průměr, neboť objem ničím nenahradíš. Je spuštěn řetězec úprav. Větší tryska, jiné řetězové kolečko nebo rozeta, poladěný předstih, vyleštěné kanálky, upravené sání a výfuk. A tak dále a tak dále.

Při skupinovém výletu veteránistů vyjíždějí první řidiči kochací, kteří se snaží bez zastávky dosáhnout včas daného cíle. Ladiči vyjíždí několik desítek minut po nich, aby jim mohli v půli cesty zamávat a při příjezdu provokovat vypitou kávičkou a vyprávěním, kolik krásných zastávek se jim podařilo po cestě absolvovat.

Externí osoby:

Překupník

Tohle snad nepotřebuje ani vysvětlení. Jedná se o osobu, jež historický předmět kupuje jen pro to, aby ho vzápětí prodal s co největším osobním ziskem. Prosím, překupník není ten, kdo renovuje motocykl, a občas něco koupí a zase prodá, protože mezitím sežene lepší zachovalejší věc!

Pamětník

Znáte to, máte stroj z roku 1952 s dokonale nastudovanou historií. Připotácí se k Vám osoba podezřele vypadající s rozporuplným výrazem. Spustí: „Ale mladíku, tohle byly báječné stroje, však já to pamatuju. Jenom tohle, tohle a tohle máte špatně, co já pamatuju, to se montovalo jinak. Vždyť to za nás jezdilo v každé vesnici, co já jsem se toho najezdil. A do kopce, to na čtyřku jelo 50.“ … a hádá se s vámi, dokud to jeden z vás rozzloben neukončí. Když se zeptáte, kolik je tomu znalci let, zjistíte, že se narodil 3 roky po tom, co se stroj začal vyrábět a užíval ho možná tak po druhé generálce.

Notář

„Pané, pané, jakou to má cenu??!“

„To jste musel celej život chroupat tvrdej chlebá, že jezdíte na takovým unikátů, né?!“

„Takovejhle stroj bych si já dovolit nemohl, půl milionu bych si na takovouhle Jawu nikdy nevydelal. To jste borec.“

„Hej ty v tý helmě, za kolikpak bys to prodal?“ – „Tohle bych nikdy neprodal.“ – „A kdyby jo, tak za kolik??“

…aneb vždycky se najde někdo, kdo se přiblble zeptá.

Matičkář

Pokud máte na vozidlu matky a šrouby M8 na třináctku klíč – utíkejte. „Vždyť to není oryginál! Tam má být matka na 14tku klíč, tím jste celou renovaci naprosto zpackal! Že si vůbec dovolujete s takovým paskvilem vyjet?!“ A pro jistotu vyndá z kapsy posuvku, aby Vám dokázal, že má pravdu. (…na druhou stranu, každý by měl být alespoň trochu soudný a zvážit, kam se jaká matka či šroubek z historického hlediska hodí.)

Závěrem….

…pokud jste dospěli až k těmto řádkům, mnohokráte díky. Nakonec bych uvedl pár příkladů z prakse:

Takový Leštič je většinou i pěkná Rosnička a bývá obklopen Notáři.
Z Puntičkáře se klubají Srdcaři, kteří se nemusí bát Matičkářů.
Nedej Bože, když se dá do řeči Ortodoxní veteránista s Dědovou garáží nebo Theoretik s Pamětníkem.

Snad nebudu ukamenován. A pokud máte pocit, že jsem ve výčtu někoho opomněl a zrovna na Vašeho kamaráda zrovna žádný popis nesedí, neváhejte mě upozornit nebo zanechat komentář pod článkem.

Veteránskému dění zdar,
David Prchal

Komentáře   

 
Martin
+1 #1 Martin 2015-02-19 19:17
A já myslel, že s námi David jen tak pšuká po krajině a on prováděl seriózní vědecký výzkum. Myslím, že RR je docela dobrý studijní materiál. :lol: Jen ten typ "Odložený batůžek" mohl pojmenovat jinak. Mám takový pocit, že Jitka bude žádat vysvětlení, jestli jsem ji na tu druhou motorku "odložil" :P
Citovat
 
 
DavisFled
0 #2 DavisFled 2015-02-19 20:08
Každý odložený batůžek přece záhy zjistí, že je rád, že může řídit vlastní stroj a je vděčný řidiči za tuto poskytnutou možnost. (pozn. redakce) :-*
Citovat
 
 
Tom
+1 #3 Tom 2015-02-19 22:22
Zdarec Davide,
skvělé pojednání, naprosto trefné a myslim že členové RR jsou tam komplet :lol:
Už vim co jsi dělal za dlouhých zimních večerů ;-) Zdraví "provozka" Tom :lol:
Citovat
 
 
Raduz
+1 #4 Raduz 2015-03-30 05:46
Tak hoši.V textu jsem se viděl nekolikrat,ale asi tisíckrát jsem tam viděl Romana.Pěkný textil.Klobouk dolu.
Citovat
 
 
DavisFled
0 #5 DavisFled 2015-03-30 07:59
Kucíí, díky za komentáře. Jsem rád, že jste se našli! :lol:
Citovat
 
 
Pavel
0 #6 Pavel 2015-11-04 18:43
Davide, super článek. Moc pěkně si to popsal. Veteránům zdar. Pavel
Citovat
 

Další informace